ano, jsem naživu

29. října 2015 v 12:52 | Petra |  Blog
Už dlouho jsem se tady neukázala. Asi vám všem došlo proč, protože to není něco, co by se stalo ze dne na den. Stalo se to samé, jako s mým předchozím blogem - prostě mě to nějak přestalo bavit. Nemůžu se vymlouvat na nedostatek času - ano, ve škole toho je hodně, ale rozhodně bych na blog čas měla. Ale já tak nějak nechci.
Dokonce jsem i skončila s Tumblr, což kdybyste mi řekli o prázdninách, poslala bych vás asi do blázince. Zajímavé je, že jakmile se dostane pryč s Tumblr, už nejste tak nadšení ze všech novinek. Stále Sherlocka zbožňuji, ale nový trailer? Nečekám na něj do půlnoci, ale kouknu se na něj až za týden. Datum premiéry? Všimnu si ho úplnou náhodou. To samé s fotkami z akcí a tak dále. Pořád mě to zajímá, ale je tam to ale. (To nadšení se vrátí, jakmile den premiéry nastane, tím jsem si jistá)
Není zrovna nejlehčí tohle psát, protože tento blog pro mě znamenal hodně. Když jsem s ním začala, byla jsem úplně jiný člověk. Sherlock (a Tumblr) ze mě udělali to, kým jsem dnes. Na to asi nikdy nezapomenu. Možná se vám zdám dost dramatická (což jsem), ale opravdu se toho stalo hodně, jenom jsem to nikdy nenapsala.
Momentálně jsem prostě mess (ne že by tomu bylo někdy předtím jinak), ale jak začal školní rok, tak se to celé tak nějak nevím co - konec Tumblr, konec blogu, přestala jsem psát. Ale mezi těmito třemi věcmi je jeden podstatný rozdíl - psaní je v současné době to jediné, co se urputně snažím vrátit zpátky.
Blog jsem zbožňovala a snad to bylo i vidět. Ale ke konci jsem prostě byla ztracená - ptala jsem se, co byste chtěli číst, protože jsem prostě hledala důvod, proč zůstat. Problém s Tumblr i blogem je to, že mi v tom chybí víc něčeho osobního. Nechci psát žádný deníček. Kdybych dokázala srozumintelně mluvit, byla by ze mě Youtuberka, ale ona i ta psaná forma za moc nestojí. (jestli někdo tenhle odstavec pochopil, získává mé uznání)
Tenhle článek je dost zmatený, protože dost zmatená jsem i já. Je mi to opravdu líto, ale bohužel končím. Nikdy neříkej nikdy, ale asi to je nadobro.
Chtěla bych poděkovat všem, kteří můj blog navštěvovali a komentovali - jste jedním z těch důvodu, proč jsem tady byla tak dlouho. Skoro tři roky. Děkuji mým affs, všechny jste úžasné. I když to bude znít dost nevděčně vůči všem ostatním, jsou tady tři, které mi přirostli nejvíce k srdci: tomato, Vera a Angie. Nejenom, že všechny tři píšete skvělé články, na které se vždycky těším, ale jste i úžasní lidé a jsem opravdu ráda, že jsem vás poznala. Moc vám děkuji a ať se vám daří ♥

Pokud byste někdo čirou náhodou se mnou chtěli zůstat v kontaktu, budu víc než ráda. Můžete mi napsat na email v menu a slibuji, že ho budu kontrolovat, i když ho normálně nepoužívám.

Všem vám přeji jen to nejlepší, užijte si speciál a třeba se zase někdy uvidíme,
Petra x

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Angie. Angie. | E-mail | Web | 29. října 2015 v 16:23 | Reagovat

V životě každého blogera myslím přijde den, kdy si řekne, že už to není takové, jako dřív, a že už ho to zkrátka nebaví. Je to přirozené a myslím si, že je to i neodvratné, protože nikdo nemůže blogovat do smrti. Já sama už jsem párkrát bojovala s tím, že mě blogování nebavilo a chtěla jsem odejít. Pak jsem se našla v tom, jak vedu osobní blog a v blogování o Kristen mě pořád baví, ale vím, že jednou se to změní. Neříkám tím, že mě nemrzí, že ses rozhodla skončit, samozřejmě mě to mrzí a mrzí mě to moc, protože tvůj blog jsem sledovala hodně dlouho a měla jsem ho, stejně jako mám i tebe, moc ráda a oba mi budete chybět. Vzhledem k tomu, jak často jsi sem poslední dobou přidávala, mi bylo jasné, že se blíží jedna ze dvou věcí. Buď neodvratný blogový konec nebo znovunabyté nadšení, které ale mnohdy nevydrží.
Chci jen říct, že jsem moc ráda, že jsem měla tu možnost tě na blogu poznat, a pokud bys měla zájem, moc ráda bych třeba i zůstala alespoň v nějakém kontaktu:) Kdybys někdy měla zájem, tak já mail kontroluju prakticky furt. Říct, že odchod je definitivní je hodně definitivní, třeba ti za nějakou dobu blog začne chybět a třeba nezačne. Dej vědět, kdyby ano, a kdyby ne, tak doufám, že se ti bude dařit ve všem, co budeš chtít. Doufám taky, že se ti podaří vrátit k psaní, protože vím, jaké to je, když to zkrátka nejde. Mám to tak posledních několik měsíců a být bloklá stojí za houbeles. Slušně řečeno. Měj se co nejlépe to půjde a děkuju ti za všechny tvé skvělé články a komentáře, bylo mi ctí narazit na blogu na někoho, jako jsi ty:)

2 Sasha Sasha | Web | 30. října 2015 v 10:03 | Reagovat

keď som videla vetu, že na blogu je dôležitá správa vedela som, že nebudem nadšená. tvoj blog je jeden z tých na kotré som chodievala pravidelne a tešila sa na články a informácie... je pravda, že som postupne prestávala chodiť na tumblr a všetky tie novinky pre mňa strácali čaro, ale napriek tomu som si ich vždy u teba prečítala, lebo som si obľúbila tvoj blog. a nie len blog ale aj jeho autorku, lebo blog je len blog, pokiaľ ho nepíše človek ktorý je zaujímavý a ktorého si človek obľúbi. chápem, ako sa cítiš - chcem tým povedať, že tiež zo mna seriály urobili toho kým som, ale postupne ich z môjho života vytláča reálny život a občas síce zablúdim na tumblr, občas si niečo pozriem, ale nie je to ono už, nie je to ten fangirl pocit, ak mi rozumieš - a ak máš niečo podobné, je úplne jasné, že nechceš pokračovať v blogu... hoci ma to mrzí, chápame to. dúfam, že budeš šťastná a budeš sa mať dobre :) ak sa rozhodneš niekedy vrátiť alebo napísať aspoň pár slov, budem rada... prajem ti veľa šťastia :)

3 Steeeva Steeeva | Web | 30. října 2015 v 12:59 | Reagovat

jop jasnačka to je v poriadku, ja mám tiež niekedy také stavy, že by som z jedným blogom proste skončila ale je mi to ľúto a potom sa vždy niečo nájde čo ma nakopne a potom to je v poriadku, ale je pravda, že keď človek je od blogu dosť dlho a nepoužíva ho alebo sa k nemu proste nedostane tak ho to potom menej láka aby niečo pridal alebo sa naň vrátil, mne sa to už stalo ale všetko v poriadku :)
dúfam, že to nie je úplný koniec a vrátiš sa tu :)

4 tomato // jsem nepříhlašená tomato // jsem nepříhlašená | Web | 30. října 2015 v 23:03 | Reagovat

Dej mi minutku než najdu slova, bude to chvíli trvat. Já prostě nějak nevím, co říct....Taky budu dramatická :)

Naprosto chápu, čím si procházíš nebo, co se děje. Nedokážeš si představit, jak vím, co se v tobě odehrává, nad čím přemýšlíš. Mám to stejně. Ne, že bych neměla o tyhle úchvatné věci už zájem, to opravdu ne, pořád je nadevše zbožňuji, ale prostě už nemám sílu se den ode dne věnovat jen tomu, co je nového, co napsat na blog nebo jaký vyšel nový trailer, už to nejde. Upřímně, vůbec nevím, co se děje nebo kdy se to bude dít, dokonce i seriály sleduji s týdenní zpožděním. Změnila jsem se, je to zvláštní. Asi jsme z toho vyrostly, asi už prostě nemáme takové nadšení. Stále nás tyhle věci baví, ale už ne 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Vždy přijde ta doba, kdy nám všem dojde, že blogování není už pro nás a rozhodneme se to ukončit, mnohdy definitvně, ale někdy naopak jen na nějaký čas, a pak se zase vrátíme...Třeba se jednou s nadšením vrátíš a my budeme radostí bez sebe, třeba ale ne, jenže s tím my už nic neuděláme.Tyto seriály, tihle herci, tyhle postavy, celkově tenhle způsob života ze mě, z tebe a z ostatních víceméně udělali to, co čím nyní jsme, jenže přišla doba, kdy už začínámě mít reálný život.

Chápu všechny tvé důvody. Jednoduše všechno, avšak musím uznat, že se mi tohle nečetlo jednoduše. Ani nevíš, jak jsem četla tenhle článek se spadlými koutky dolů. Byla jsi mou nejoblíbenější blogerkou vůbec. Byla jsi se mnou prakticky od začátku. Byla jsi můj vzor. Přirostla jsi mi, jako jedna z mála, k srdci. Navštěvovala jsem tvůj blog velmi často (denně říct nemůžu), s radostí četla tvé články. Mám hrozně ráda tvůj způsob psaní, jsi jednoduše talentovaná. Chci jen říct, že mi bude blog a ty jako úžasná osůbka, chybět. Přeji ti hodně štěstí úplně ve všem, ať jsi spokojená a happy, ať si splníš všechny své sny. Držím pěsti v psaní, protože sama vím, že to není jednoduché. Jestli to nebude znít moc troufale, tak mi někdy něco pošli, ráda si něco od tebe přečtu :) Pokud to bude možné ráda zůstanu v kontaktu, někdy napíšu a zeptám se, jak jde život. Tento předlouhý, sentimentální a dramatický komentář ukončím jednou důlěžitou větou. Bylo mi ctí, klobouk dolů, tleskám :)

5 Kateřina Kateřina | E-mail | 2. listopadu 2015 v 18:22 | Reagovat

Sbohem , bude se mi stýskat,Váš blog mi pomohl,v těžké době a ráda jsem Vás trochu poznala prostřednictvím tohoto blogu. Necítila jsem se tak osaměle s podivnou nemocí zvanou" Sherlockofílie". Je na čase jít dál , hodně štěstí.

6 Vera Vera | Web | 11. prosince 2015 v 19:58 | Reagovat

Tak hrozně se stydím, že jsem to přečetla až dnes. Máme hold stejné myšlenky. Pošlu Ti e-mail. Pusu. V.

7 mugglespace mugglespace | Web | 30. ledna 2016 v 17:16 | Reagovat

Hola hej. Hold rosteme, hold se měníme a ach ach ...stárneme. Nicméně, jelikož mám tvé tumblr a bedlivě sleduji tvou povinnou četbu, myslím, že tě snad jen tak neztratím. Ostatně já sama věnuji více pozornosti Wordpressu, než mému dřívějšímu blogu. Měj se krásně holka ♥

8 andrea andrea | 26. února 2016 v 15:33 | Reagovat

Čaute, sledujte všetky epizody na super novom webe http://serialy.onlinetv.sk/sherlock ;)

9 BenyF BenyF | E-mail | 16. ledna 2017 v 18:12 | Reagovat

I found this page on 19th place in google's search results. You need some search engine optimization. Many webmasters think that seo is dead in 2017, but it is not true. There is sneaky method to reach google's top 5 that not many people know. Just search for:  pandatsor's tools

10 TomkoU TomkoU | E-mail | Web | 18. ledna 2017 v 10:58 | Reagovat

Přidal jsem svůj blog do oblíbených

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
KOPÍROVAT POUZE SE ZDROJEM!
Flag Counter