Blog

ano, jsem naživu

29. října 2015 v 12:52 | Petra
Už dlouho jsem se tady neukázala. Asi vám všem došlo proč, protože to není něco, co by se stalo ze dne na den. Stalo se to samé, jako s mým předchozím blogem - prostě mě to nějak přestalo bavit. Nemůžu se vymlouvat na nedostatek času - ano, ve škole toho je hodně, ale rozhodně bych na blog čas měla. Ale já tak nějak nechci.
Dokonce jsem i skončila s Tumblr, což kdybyste mi řekli o prázdninách, poslala bych vás asi do blázince. Zajímavé je, že jakmile se dostane pryč s Tumblr, už nejste tak nadšení ze všech novinek. Stále Sherlocka zbožňuji, ale nový trailer? Nečekám na něj do půlnoci, ale kouknu se na něj až za týden. Datum premiéry? Všimnu si ho úplnou náhodou. To samé s fotkami z akcí a tak dále. Pořád mě to zajímá, ale je tam to ale. (To nadšení se vrátí, jakmile den premiéry nastane, tím jsem si jistá)
Není zrovna nejlehčí tohle psát, protože tento blog pro mě znamenal hodně. Když jsem s ním začala, byla jsem úplně jiný člověk. Sherlock (a Tumblr) ze mě udělali to, kým jsem dnes. Na to asi nikdy nezapomenu. Možná se vám zdám dost dramatická (což jsem), ale opravdu se toho stalo hodně, jenom jsem to nikdy nenapsala.
Momentálně jsem prostě mess (ne že by tomu bylo někdy předtím jinak), ale jak začal školní rok, tak se to celé tak nějak nevím co - konec Tumblr, konec blogu, přestala jsem psát. Ale mezi těmito třemi věcmi je jeden podstatný rozdíl - psaní je v současné době to jediné, co se urputně snažím vrátit zpátky.
Blog jsem zbožňovala a snad to bylo i vidět. Ale ke konci jsem prostě byla ztracená - ptala jsem se, co byste chtěli číst, protože jsem prostě hledala důvod, proč zůstat. Problém s Tumblr i blogem je to, že mi v tom chybí víc něčeho osobního. Nechci psát žádný deníček. Kdybych dokázala srozumintelně mluvit, byla by ze mě Youtuberka, ale ona i ta psaná forma za moc nestojí. (jestli někdo tenhle odstavec pochopil, získává mé uznání)
Tenhle článek je dost zmatený, protože dost zmatená jsem i já. Je mi to opravdu líto, ale bohužel končím. Nikdy neříkej nikdy, ale asi to je nadobro.
Chtěla bych poděkovat všem, kteří můj blog navštěvovali a komentovali - jste jedním z těch důvodu, proč jsem tady byla tak dlouho. Skoro tři roky. Děkuji mým affs, všechny jste úžasné. I když to bude znít dost nevděčně vůči všem ostatním, jsou tady tři, které mi přirostli nejvíce k srdci: tomato, Vera a Angie. Nejenom, že všechny tři píšete skvělé články, na které se vždycky těším, ale jste i úžasní lidé a jsem opravdu ráda, že jsem vás poznala. Moc vám děkuji a ať se vám daří ♥

Pokud byste někdo čirou náhodou se mnou chtěli zůstat v kontaktu, budu víc než ráda. Můžete mi napsat na email v menu a slibuji, že ho budu kontrolovat, i když ho normálně nepoužívám.

Všem vám přeji jen to nejlepší, užijte si speciál a třeba se zase někdy uvidíme,
Petra x

52221 návštěv?!

1. září 2015 v 14:27 | Petra
Pěkně pitomý název článku, ale dneska nikde po mě nemůže chtít být kreativní. Škola je zpátky, takže bych zde měla přidávat jakžtakž normálně. Během prázdnin tady toho moc nebylo, tak se snad zlepším. Přeco jen na nás čeká speciál a i další novinky. Což mě přivádí k tomuto (opět) - pokud máte nějaký nápad na jakýkoliv článek, ať tady pořád nejsou jenom novinky. Osobní věci, ale klidně i něco se Sherlockem. Jsme ochotná i něco přeložit, pokud mi to moje lenost dovolí. Q&A by taky mohlo být super, pokud by tedy bylo více než jedna otázko, to by bylo mírně trapné (můžete se podívat na tumblr, třeba vás nějaká otázka napadne, mám tam i about page *shameless self-promo*).
Nicmémě zpátky k tomu dost podivnému názvu článku. Nepamatuji si, kdy jsem se naposledy podívala na návštěvnost na tomto blogu. A je to 52 221, což je... docela hodně. No ne docela. Takové číslo jsem vůbec nečekala, vzhledem k mé strašné (až nulové) aktivitě). Ale moc vám všem děkuji, vážím si toho!

Mimochodem - hodně štěstí ve škole, práci, kdekoliv!

Festival Fantazie 2015

15. července 2015 v 23:19 | Petra

Největší festival popkultury v ČR. Ze série FFestivalů (od roku 1996). Doslova fantastická dovolená a zábava pro fanoušky, hráče i celé rodiny. Videohry a společenské stolní hry, taneční hry, hry miniatur, RPG, ... Sci-fi a technologie, fantasy a horor, mýty a historie ve filmech, seriálech, anime, comicsu, knihách, hrách: přednášky, besedy, workshopy, soutěže...

Nejlepších pět dní tohoto roku, jednodušeji to snad shrnout nejde. Festival jsem navštívila třetím rokem (+ jednou PragoFFest) a užila jsem si ho snad ještě víc než loni. Předpokládám, že se rozpovídám (EDIT: předpokládala jsem správně), proto najdete mé zážitky v dnech od 3. do 8. 7. v celém článku. Udělám jednu možná trochu nezvyklou věc - to, co většinou píšu nakonec, bude tentokrát začátek.
Co mám na FF nejradši (snad je všem jasné, že právě dělám závěrečné počáteční shrnutí) je ten fakt, že ho připravují fanoušci pro fanoušky. Skoro ve všech směrech se to liší od SDCC a tím nemyslím velikost (a cenu). Comic-Con je hlavně o hercích, o nových trailerech, prostě o promo akcích. Nemám nic proti SDCC, právě prožívám tradiční i've got that comic-con sadness. Ale doufám, že vám je jasné, o čem mluvím. Dva festivaly se stejným tématem, provedené úplně jiným způsobem. Samozřejmě to ovlivňuje i to, že by do Česka asi jen těžko dostali ty největší hvězdy a upřímně řečeno mi to ani nevadí. S trochou štěstí a pořádnou hromadou peněz se snad na SDCC nebo něco podobného snad někdy dostanu, ale FF je prostě srdeční záležitost. Doufám, že z toho z toho se sestrou uděláme svůj tradiční rituál (jako sledování Harryho Pottera každé letní prázdniny). Ta atmosféra se těžko popisuje.
Všimnete si, že jsem nebyla na ničem o Sherlockovi. Vím, že přednášející jsou skvělé, ale prostě vždycky vyhrálo něco jiného. Nebudeme si lhát, o Sherlockovi mám znalostí až moc (pozná epizodu podle screenshotu yaaay), tak třeba něco vyjde příští rok. Taky jsem vynechala ořednášku o mém milovaném In the Flesh. Proč? Protože na tu přednášku mají jít ty, co to neviděli nebo ti, co toho o tom moc nevědí. Vždy jsem radši dala přednost tomu, o čem toho moc nevím, workshopům a podobným věcem. Musím také poděkovat všem přednášejícím, organizátorům a hlavně řediteli FF, jménem Václav Pravda. Od loňského roku se v mnoha věcech vylepšili a nenapadá mě nic, co bych mohla kritizovat. Vlastně jedna věc... vařte více gyrosu, ten získat byly takové chotěbořské Hunger Games. A pak ještě ta kukuřice... No o tom více v celém článku.

(ještě se chci omluvit za svojí lenost, měla jsem to napsat dřív, do příštího roku se polepším, slibuji!)

Love Wins (červen 2015)

5. července 2015 v 11:59 | Petra
přednastaveno

Měsíc červen se nesl hlavně v toužebném přání a myšlenkách o prázdninách. Stal se zázrak a náš gympl končil 26. 6. A musím se pochlubit - měla jsem čtyři dvojky, takže to bylo vyznamenání. Nechápu, jak jsem tohle dokázala, ani jsem se nesnažila. Největší úspěch - jednička z těláku.

Minule jsem mluvila o Edisonu. Na to, žě to bylo poprvé, se to opravdu povedlo, ale... věřím, že si to zahraniční studenti a jejich hostitelské rodiny užili, ale my ostatní. Bohužel jsem viděla prezentace jenom tří studentů - Singaporec, Filipínec a Kanaďanka. Více lidí souhlasilo s tím, že chyběl ten osobní kontakt. Třeba příště.
Ale jedna věc se povedla - ochutnávání jejich národních jídel. To, že jsem dneska měla palačinky s javorovým sirupem nebyl můj nápad. Kokosové sušenky jsou další, možná i trochu nečekaně, chutná věc. Stejně jako kanadský pokrm poutine. Ale vůbec největší delikatesa je ché khúc bach, na první pohled to až tak nevypadá, ale panebože... všichni u thajského stolku slintali.
Nemůžu říct, že by to bylo špatné, měla jsem šanci s některými aspoň trochu mluvit, ale jak říkám... mohlo to být i lepší. Tak možná někdy příště.

Co se týče ostatních věcí, byl červen docela katastrofa. Filmy nic (kromě prvního dílu Pirátů z Karibiku na Primě). U seriálů už to bylo lepší - Orphan Black (kde je další sezóna KDE?!!!), Hannibal (nemůžou to zrušit, prostě ne), Daredevil (Charlie Cox is a cinamon roll, pass it on) a Sense8 (stále jsem to nedokoukala, ale zamilovala jsem si to, můžu jen doporučit)

Jedna věc se ale stala. 26. 6., USA, Nejvyšší soud Spojených států, on už i ten nadpis napovídá. Pokud náhodou nevíte (?!?!???) Nejvyšší soud Spojených státu povolil sňatky párů stejného pohlaví napříč celou USA. A vážení... to je něco. Ano, není to ani zdaleka konec, ale všichni musí uznat, že USA je neuvěřitelně důležitá a vlivná země. Když jsem to viděla, nemohla jsem tomu uvěřit. Pokud jste někdo viděli tu "story" na Snapchatu - krása, co jiného říct. Nebudu lhát, málem jsem se rozbrečela.

Nicméně, to je všechno. Bylo to se mnou zoufalé, vím o tom. Prázdniny budou lepší. Níže si aspoň pusťte písničku, kterou jsem v červmu poslouchala často (ten klip taky stojí za to)

KRÁSNÉ PRAZDNINY ♥


Summer Lovin' aneb Léto 2015

2. července 2015 v 17:11 | Petra

Prázdniny jsou konečně tady a měla bych vám říct, jak to bude s blogem. Nikam moc jezdit nebudu, takže bych tady měla většinu prázdnin být. Jakou budu mít chuť a náladu, to už je otázka jiná :D Ale Comic Con si nenechám ujít - očekávám nějaké novinky k Civil War a jednou tam byl i Sherlock (nemám ponětí, jestli tam bude i letos). Nicméně, v létě na BBC opakovali Sherlocka a co bylo po The Reichenbach Fall - trailer. Třeba by to mohli zopakovat, co říkáte? Už si tam tu speciální epizodu syslí pěkně dlouho. A Benedict se vrátí na divadelní prkna, takže minimálně jeden článek o názorech diváků a kritiků se tady objeví. Také sleduji, jak to je s NT Live.
Pokud se stanou nějaké skutečné novinky, budu o tom informovat hned. Ale jestli zaplním tu okurkovou sezónu nějakým překladem nebo něčím podobným... Pokud máte nějaký nápad na článek nebo něco, co byste chtěli přeložit, řekněte!

Někdy v polovině nebo ke konci července pojedu za babičkou a dědou na Moravu. Přesné datum jsem zapomněla, ale mám pocit, že to bude přes narozeniny Benedicta. WiFi tam mít budu, ale stejně radši něco pro jistotu přednastavím.
No a zítra odjíždím na Festival Fantazie! Už se nemůžu dočkat, těším se na to už týdny. Vracím se 8. a o FF rozhodně článek bude. Můžete sledovat

Všem vám přeji krásné prázdniny a doufám, že si je pořádně užijete!

Byl pozdní večer – první máj...

29. května 2015 v 21:06 | Petra
...žádný čas lásky nenastal, ale i tak se něco málo dělo. Mimochodem - tohle je ta věc, o které jsem mluvila před pár dny. Abyste se taky dozvěděli něco o mě, rozhodla jsem se, že každý měsíc napíšu takový, jak to říct - souhrn toho, co se v mém životě stalo.
Hlavním hrůzou tohoto měsíce byly ročníkové zkoušky. Pozitivní na nich ovšem je, že ročníkovka z matiky už mě v třeťáku nečeká (už nebude povinná a já si jí rozhodně brát nebudu). Teď budu určitě znít jako někdo, kdo si neustále šíleně stěžuje, ale nedopadlo to tak špatně, jak jsem psala. A upřímně říkám, že jsem z toho opravdu měla takový pocit. Dějepis ještě stále nevím, angličtina jedna, čeština jedna (ono to bodování bylo podivné - dostali jste 0,5 bodu za to, že jste tu možnost nezakroužkovali) a matika tři (mít o bod víc tak mám dvojku). Měla jsem štěstí a dvakrát jsem si dobře tipla. Z matiky mám teď průměr 2,49, takže pokud nepokazím závěrečnou písemku, měla bych mít dvojku (zázraky se nedějí jen o Vánocích).
Když už mluvím o té škole - na mém Instagramu si někdo možná všiml fotky s komentářem I never ever ever want to be an editor. 8. června k nám totiž přijedou studenti v rámci projektu Edison (z Číny, Singapuru, Mexika, Kanady, Ukrajiny a Thajska - pokud si to dobře pamatuji) a naše skupina na angličtinu měla za úkol natočit video k uvítání. Ne, že by mi bylo to stříhání tak nepříjemné, ale jsou i zábavnější činnosti. O tomto projektu víc někdy jindy.

image host image host
kočka v Senior Parku naše Emma

Už jen díky ročníkovkách jsem neměla moc času na filmy, seriály a knížky. Ale i přesto se něco našlo - zde najdete filmy, které jsem viděla, Age of Ultron byl samozřejmě nejočekávanější, ale Ex Machina, Mad Max nebo starší Želary byly také úžasné. A zmínit musím i The Song of Achilles od Madeline Miller, ještě nejsem nakonci, ale wow wow wow. Útočí na první místo (zatím nejoblíbenější knížkou je The Shock of the Fall od Nathana Filera).
No a hudba... to je jasná Eurovize. Proč jsem se na to nekoukala dřívě, nechápu. Samozřejmě jsem viděla Ukrajinu nebo ruské babičky, ale tohle byla moje premiéra. A rozhodně ne poslední. Takhle moc jsem se už dlouho nebavila. Na můj vkus tam bylo až moc pomalých písniček (asi jsme chtěli vypadat normálně kvůli Austrálii, která tam je kDO VÍ PROČ!!!). Gratuluji Švédsku, ale pro mě je vítězem prostě Loic Nottet ♥ A vůbec nejlepší je Conchita... prosím prosím kupte mi její album ♥
You're stronger than you believe / You are, you are unstoppable

image host image host
← místo úklidu jsem si předělala nástěnku takhle to dopadne, když dělám koláž do školy

To je pro teď všechno. Doufám, že příští měsíce budou o něco málo zajímavější, přeco jenom se toho v květnu moc nedělo. Snad se vás to aspoň trochu zajímalo a pokud chcete, abych pokračovala, budu jen ráda :)

we gonna rapppabab tonight

Přežila jsem

24. května 2015 v 1:00 | Petra
Bohužel nemám momentálně moc fantazie, takže je titulek článku takový, jaký je. Za prvé - vím, že není pátek, ale však mě znáte. Čas jsem si našla teď, během čekání na šílenství jménem Eurovize.
Děkuji ji vám za vaší trpělivost a za vaše komentáře. Teď k těm zkouškám - angličtina dle očekávání jednoduchá (u jednoho cvičení byla u všech otázek správná odpověď A, to zmate) - největší problém byl dodržet limit slov u writing, Dějepis bude určitě dvojka, jestli jednička, neodhaduji tipovat (že bude chtít až takhle konkrétně kurfiřty mě nenapadlo a na můj vkus tam bylo až moc letopočtů). Matiku a češtinu jsem pěkně po- no však víte, co myslím. Čeština bude trojka nebo s opravdou velkou velkou dávkou štěstí možná špátná dvojka. No a matika... budu ráda za čtyřku. Minulý rok jednička, tenhle čtyřka - pěkně se nám to obrací. Minulý rok byla jednoduchá, ale co bylo proboha tohle? I inteligence našeho ročníku říkala, že to bylo dost těžké, tak co potom má dělat průměr jako já. Takže, stručně řečeno - zrovna dvakrát se mi to nepovedlo. Stejně - jestli budu mít 1 nebo 2 na vysvědčení z češtiny a dějepisu a 2 nebo 3 z matiky, je mi víceméně jedno.
Aaaa už jen sedm minut - zítra oběhnu spřátelé blogy, slibuji! A dostala jsem jeden nápad, kterým bych mohla tenhle blog trošku oživit, pokusím se ho, co nejdřívě sepsat.

Mockrát děkuji za vaše návštěvy a komentáře,
Petra ♥

EDIT - Úžasné, článek se nezveřejnil :D

Ach ty zkoušky

18. května 2015 v 20:35 | Petra
Řeknu vám, že květen rozhodně není můj oblíbený měsíc. Tento týden si pro nás jako každý rok naše úžasné gymnázium připravilo takovou specialitku - ročníkové zkoušky. Zítra budu v hlavě lovit to málo, co vím o gramatice, slohu a literatuře a potom zabruslím do (alespoň doufám) pro mě lehké angličtiny. Po středečním studijním volnu (nikdy bych neřekla, že budu otrávená z dvou dnů volna) přichází na řadu trocha té matematiky v ďábelské kombinaci s dějepisem. Ach ta čísla, hodí se říct, protože letopočty nejsou zrovna hezká věc. Zajímavé je, že z toho nejsem ve stresu, ale otrávená jsem teda pořádně.
Pokud tohle všechno ve zdraví přežiju, mělo bych se na blog vrátit. Na řadu tedy přichází moje omluva za nepřítomnost a v pátek bych snad mělo nějaký ten článek napsat.
Všem, kteří také mají před sebou podobné útrapy jako já, přeji hodně štěstí a ať jsou vaše výsledky co nejlepší!

EDIT:
Ještě jedna věc mě napadla. Vím, že to s tou mou aktivitou je dost bídné a mám na vás prosbu? Napadá vás něco, co byste si přáli? Baví mě psát, ráda bych psala delší věci, ale připadá mi, že to potřebuji něčím vylepšit. Něco k tomu přidat, aby to bylo trochu zajímavější. Abych jen nepsala o tom, co se kde kdy stalo, ale ještě něco navíc. Zajímalo by vís něco osobního? Zajímá vás nějaké téma? Nechci měnit téma blogu, to mi vyhovuje, ale přemýšlím, jestli by to nechtělo něco navíc. Děkuji za pomoc ♥

Dva roky se Sherlockem

8. ledna 2015 v 20:22 | Petra
Úspěšně jsem zapomněla na druhé narozeniny svého blogu, které proběhly 2. 1. Myslela jsem, že jsou až v únoru (asi jsem si to popletla s Tumblr). Nicméně - dva roky to není zas tak málo a jeden z důvodů, proč tento blog ještě stále funguje, jste vy. Ráda bych vám poděkovala za každou vaší návštěvu a komentář, který mě vždycky potěší. Doufám, že se vám mé články aspoň trochu líbí a krátíte si čekání na další série Sherlocka nebo na další projekty Martina Freemana a Benedicta Cumberbatche.
Ale od dneška se k této dvojici ještě někdo přidá. Obsazení našeho milované seriálu je plné úžasných hereček a herců a řekla jsem si, že je možná trochu škoda, psát jen o hlavní dvojici. Louise Brealey a Andrew Scott - brilantní herci a ještě úžasnější osobnosti. V příštích dnech by se tady měly objevit životopisy obou dvou a poté už budou přibývat novinky. Doufám, že se vám toto rozhodnutí líbí :) Ještě jednou moc děkuji ♥

Design č.8

23. listopadu 2014 v 0:53 | Petra
Změna designu už byla na čase a tady je nový design, v pořadí už osmý. Tentokrát je to o něco pozitivnější (pokud pominu levý horní roh) a záhlaví barevnější než tomu bylo dříve, jinak zůstala barevná paleta stejná. Záhlaví má trochu nezvyklé rozměry, ale chtěla jsem si z toho udělat i wallpaper na polochu, tak proto. Mimochodem, v záhlaví je použito 196 screenshotů a klidně bych jich tam mohla přidat ještě víc, scény by na to byly.
Doufám, že se vám design líbí, jakékoliv komentáře nebo připomínky ráda uvítám.

Odjíždím do Londýna

16. října 2014 v 8:03 | Petra
Opět odjíždím pryč, ale tentokrát se jedná o mnohem příjemnější záležitost. Dnes v podvečer odjíždím do Londýna! Vrátím se v úterý někdy krátce po poledni, takže v Londýně (plus ještě malou část jednoho dne v Canterbury) strávím čtyři dny! That's the dream, isn't it?
Včera jsem připravila dva články, jeden snad ještě zvládnu napsat dneska. Všechno to jsou články, které jsem během tohoto týdne zapomněla napsat (omlouvám se za mou malou aktivitu).

Užijte si následující dny!
Petra x

Odjíždím na geokurz

5. října 2014 v 16:45 | Petra
Od pondělí 5. 10. až do pátku 10. 10. odjíždím na geokurz (k mé velké "radosti"), což znamená, že zatímco jáb se budu mučit s nerosty, na blogu na vás budou čekat dva přednastavené články. V tom prvním se podíváme trochu do minulosti a ten další bude předklad případu z Johnova blogu.
Příští týden začne BFI London Film Festival (začíná 8. 10. a trvá až do 19. 10.) a otevře ho snímek The Imitation Game. Zde se budete moci dívat na livestream z červeného koberce a ten den bude i Q&A s Benedictem na Twitteru. Sledujte londonphile a deareje pro další informace a fotografie.
V pátek se máme vrátit ve dvě, takže už ten den atdy nejspíš bude článek o BFI a všem dalším, co se příští týden stane.
Krásný týden vám přeji

Liebster Blog Award #3

31. srpna 2014 v 18:28 | Petra
Opět jsem byla nominována na Liebster Blog Award - Anie a Grace. Oběma vám moc děkuji za nominaci, ale už dopředu se omlouvám - nemám ponětí koho nominovat, takže otázky ráda zodpovím, ale nikoho dalšího už nominovat nebudu.

pokračování v celém článku

Už jsem zpátky :)

22. června 2014 v 19:40 | Petra
Už v pátek jsem se vrátila z Itálie, ale sobotu jsem víceméně celou prospala a dneska jsem byla v kině, takže se ozývám až teď. Doufám, že jste se měli všichni dobře a těm, kteří ještě navštěvují školu přeji, ať se jim podaří všechny zkoušky a nebo ať mají krásné vysvědčení.
Jak jsem to tak průběžně sledovala, o žádnou velkou novinku jsem nepřišla, ale objevilo se několik fotek k Third Star, takže to jsem co nejdřívě přídám :)

Neptejte se mě, proč zrovna sem dávám tuhle písničku, prostě jsem ji viděla na Youtube. Jak dlouho už to je, co jsem jí poprvé slyšeli...

EDIT:
Problém si posláním příspěvku od Tomato se již vyřešil, tak si její příspěvěk bežtě hned přečíst, je totiž skutečně krásný. Stejně jako ty od vás ;) :)

16. - 20.6. jsem v Itálii!

13. června 2014 v 20:15 | Petra
Příští týden vás bohužel (bohudík) opustím - jedu totiž se školou do Itálie. Čeká na mě Řím a Florencie. Předpověď vypadá zatím přívětivě, takže vám asi neumřu horkem a vrátím se nazpátek v pořádku.
S velkou pravděpodobností se tady objeví přednastavený článek (články) - jeden už mám rozepsaný, takže by tady něco nejspíš mělo být. Určitě bude vypsání dalšího kola našeho klubu, tentokrát na trochu speciální téma ;) Vím, že budou prázdniny, ale bude na to měsíc, takže to snad bude stačit.
A upozornění - zítra máte poslední den na poslání druhého kola!

Všem vám přeji krásný den! :) ♥ xoxo

Design č.7

22. dubna 2014 v 10:02 | Petra
Minulý design už tady byl docela dlouho, tak jsem se rozhodla ho změnit. Opět téma z His Last Vow, slibuji, že u designu č. 8 už vyberu jinou epizodu :)
Jak u mě bývá zvykem, záhlaví je opět jednoduché a barvy jsou taky podobné, tentokrát to je ale trochu světlejší. Tohle je moje představa jarních barev/designu :D
Doufám, že se vám design líbí. Jakékoliv připomínky a komentáře uvítám :)

Design č.6

18. ledna 2014 v 15:29 | Petra
Sice jsem po zhlédnutí prvních promo fotek psala, že nejspíš s designem ještě počkám, ale jak vidíte sami, rozmyslela jsem si to. Přemýšlela jsem nad dvěmi scénami ze třetí série - buď něco ze svatby nebo mind palace z třetí epizody. Původně jsem měla udělané jiné záhlaví, ale připadalo mi to přeplácané, rozhodla jsem se udělat něco jednoduchého. A chtěla jsem používat barvu modrou, takže mind palace jasně vyhrál nad svatbou (to by bylo spíše ve žlutých barvách). Sherlockův myšlenkový palác je moje jednoznačně nejoblíbenější scéna z His Last Vow. A pokud je tady někdo, kdo třetí sérii ještě neviděl, tak se omlouvám. Ale přeci jen už je to týden a i tak to moc spoileroidní není.
Řeknu vám, že udělat to menu bylo za trest. A nemůžu se zbavit těch modrých čar na začátku a na konci. Tak dejme tomu, že to je naschvál...
Ale celkově se mi design docela líbí a doufám, že se líbí i vám. Budu ráda za každou vaši radu nebo připomínku.

Pokud jste neviděli třetí séri, nedivejte se na tohle video

1. narozeniny!

2. ledna 2014 v 14:38 | Petra
Ano, ano, tento blog slaví své první narozeniny. A musím říct, že lepší (předčasný) dárek ani dostat nemohl - první epizoda třetí série.
Jakto, že to je teprve jeden rok? Připadá mi, jako bych měla tenhle blog (a sledovala Sherlocka)... odjakživa. Vážně, co jsem dělala předtím? No nicméně, je pro mě čest psát o něčem tak úžasném jako je Sherlock a o tak talentovaných hercích jako je Benedict a Martin. Až znepojově velmi brzy nás čeká další hiatus, takže doufám, že ho pokud možno ve zdraví zvládneme a budeme s nadšením čekat na další sérii (série).
Opravdu doufám, že tento blog vydrží ještě hodně hodně dlouho, protože nejen že totálně zbožňuji to, o čem píši, ale poznala jsem spoustu úžasných lidí a blogů a začala jsem sledovat i další úžasné seriály (jako Doctor Who, Merlin, Supernatural) a viděla řadu nádherných filmů.
Chtěla bych poděkovat mým affiliates, všechny jste úžasné. Grace, Ronnie, Violet*, Romie&Pauline, tomato, Sasho, Ceniciento, Mary, Sonjo a Freemy - jedno velké děkuji. A samozřejmě moc děkuji i všem ostatním návštěvníkům, opravdu si toho vážím.
Děkuji xxx

Krásné Vánoce!

24. prosince 2013 v 10:33 | Petra
Ráda bych vám všem popřála krásné Vánoce. Ať pod stromečkem najdete vše, co jste si přáli, ale hlavně ať je prožijš ve zdraví (hlavně aby nezaskočila kost z kapra!), štěstí a pohodě.
A tento rok to vypadá na skutečné úžasné vánoční svátky - čtyři nové články na Johnově blogu (určitě je přeložím), hned na začátku roku začne třetí série a dnes od 15:00 na nás čeká miniepizoda Many Happy Returns.
Ale to ještě není všechno - americká PBS si pro fanoušky také připravila dárek - na jejich stránkách si můžete pustit hodinový speciál Unlocking Sherlock, kde se dozvíme jak Steven Moffat a Mark Gatiss vytvořili tento seriál. Kromě zmíněného Marka a Stevena jsou v tomto speicálu i rozhovory s Benedictem Cumberbatchem, Martinem Freemanem nebo například Larou Pulver. Ale stejně jako iPlayer, je i tohle přístupné v tomto případě ne pro Brity, ale pro Američany. Ale stejně jako iPlayer i tohle se dá jednoduše obejít. Já jsem zkusila ten Hola! a funguje mi to.
A pokud by se vám to nepovedlo, tak nezoufejte: určitě se to v příštích dnech někde objeví a pokud ne, tak Unlocking Sherlock bude 12.1. odvysíláno na PBS.


Takže ještě jednou vám všem přeji krásné Vánoce!

Design č.5

2. prosince 2013 v 18:26 | Petra
Prosinec už je mezi námi, a tak jsem si řekla, že by to chtěůa nějaký zimně/vánočně laděný design. Ano, celé je to zase v tmavých barvách, ale já to tak mám prostě ráda.
Stejně jako u prvního designu, i tentokrát jsem se uchýlila k animaci. Stal se zázrak a Gimp to až tak moc 'nezošklivěl'. A to pozadí je stejné jako u třetího designu, ale je to typické sherlockovské, takže to myslím nevadí.
Nic složitého to není, ale snad to aspoň trochu naladí vánoční a zimní atmosféru :)


A jako vždy ráda uvítám vaše názory i připomínky :)
Veselé Vánoce!

Mimochodem už jsme přeložila ten rozhovor se Stevenem Moffatem a Markem Gatissem, takže se na blogu ve středu objeví.

13.-15. 9. zde nebudu

12. září 2013 v 20:49 | Petra
Smutněte (ignorujte mě, mám moc dobrou náladu) zítra odjíždím na adaptační kurz. Opravdu 'nádherně' nám to vyšlo přes víkend, vrátíme se v pondělí někdy po dvanácté. I počasí nám 'přeje' - má pořád pršet.
Pokud by vás to zajímalo, tak jedeme do Rokytnice na chatu gymplu. Zatím musím říct, že spolužáci vypadají docela mile (máme tam jednu Potterheadku - muhehe!) a i učitelé (až na profesorku, co nás učí matiku a fyziku). No uvidímě, jestli se to po tom adapťáku nezmění :)
Chtěla jsem přeložit další případ z Johnova blogu, ale nějak jsem na to neměla čas. Takže jediný přednastavený článek bude v sobotu - aby jste se nezapomněli dívat na The Blind Banker.

Mimochodem, slyšeli jste o té Harry Potter novince? Nové filmy! NOVÉ FILMY! Scénář od JK Rowling! Ano proto, mám tak šíleně dobrou náladu. Pokud jste to ještě neslyšeli, podívejte se sem. A kéž by Newta Scamandera hrál Martin Freeman! Vždycky chtěl hrát v Harrym Potterovi, takže by tam třeba mohl být teď. Prosím, ať se to stane!

Design č. 4

3. září 2013 v 19:31 | Petra
Mám ve zvyku měnit design, až když s ním dosáhnu přes 100 článků. Poté, co se ale objevila další ukázka z třetí série Sherlocka, jsem to prostě musela o trošku dříve změnit. Jak je mým zvykem, barvy nejsou zrovna dvakrát optimistické, ale mně se to tmavé barvy prostě líbí. Trošku jsem ještě upravila 'záložky' (nebo jak to nazvat) v menu - dala jsem pryč Translate a naopak přidala Reviews a Cases. A spřátelené blogy už nemají tak velké ikonky, jelikož už jich na to přeci jen bylo moc (ne že bych si ale stěžovala). Rozměry záhlaví, menu a stránky celkově zůstaly stejné, jenom bannery jsem trošku zmenšila.

It's just the two of us against the the rest of the world.


Přivítám jakékoliv připomínky nebo komentáře. Ale doufám, že se vám nový design líbí :)

Design č.3

8. června 2013 v 19:28 | Petra
Minulý design už tady byl docela dlouhou dobu, takže jsem se rozhodla pro změnu. V hlavě jsem měla několik nápadu, ale když jsem se je pokusila vytvořit, dopadlo to katastrofálně. Na počtvrté už se to víceméně povedlo. Záhlaví není zrovna dvakrát pozitivní a je dost jednoduché, snad to kompezuje vzor na pozadí.

"All lives end. All hearts are broken. Caring is not an advantage" Mycroft Holmes v díle Skandál v Belgravii
Není to žádné mistrovské dílo, ale vzhledem k mým ne příliš dobrým grafickým schopnostem, to zas až tak hrozné není.

Opět pryč

26. května 2013 v 17:23 | Petra
Opět mířím pryč. tentokrát je to jenom od 27. do 29.5., i když ve středu už tady asi budu. A kam to vlastně jedu? Na třídní výlet do Velké Úpy. Podle předpovědí se máme opravdu na co 'těšit'. Když pominu některé jedince z naší třídy, docela se tam i těším. No uvidíme, jak to dopadne.

Pro vás jsem připravila rozhovor s Martinem Freemanem, který poskytl magazínu Empire.

Už jsem zpátky

11. května 2013 v 21:42 | Petra
Tak ve zdraví jsem se včera vrátila z Anglie. Pokud Vás to zajímá, můžete si přečíst takové krátké shrnutí s tí, co jsem všechno viděla:
V neděli jsem kromě autobusu, cest a benzínek neviděla zhola nic. Projeli jsme Německem, Nizozemskem, Belgií a Francií. Ráno jsme nasedli na trajekt a po 80 minutách jsme v Doveru naskákali do autobusu a jeli vstříc Londýnu. Začali jsme v londýnském předměstí Greenwich, kde se nachází nultý poledník. Poté jsem prošli tunelem po řekou Temže, svezli se nadzemní dráhou. Po jízdě následovala návštěva katedrály svatého Pavla, přechod přes Millenium Bridge a Tower. U Toweru na nás čekal rozchod a celý den jsme zakončili lanovkou přes Temži - Emirates Airline.
V Brightonu si nás odvezly hostitelské rodiny. Já jsem spolu s mojí akamrádkou bydlely u rodiny Curd (mimochodem v překladu to znamená sraženina nebo tvaroh), která vlastnila pět psů.
Ráno nás čekal program mimo Londýn. Jako první jsem navštívili starobylé městečko Rye, následoval rozchod v Eastbourne a celý den jsme zakončili 3 kilometrovou procházkou po křídových útesech Beachy Head. Pod útesy se některým z nás také podařilo najít kámen s dírou, který prý přináší štěstí.
Ve středu jsem navštívili jeden z nejkrásnějších a nejstarších hradů v Anglii - Leeds Castle.Po prohlédce hradu na nás v areálu kromě nádherných zahrad čekalo muzeum psích obojků a přírodní bludiště.
A poslední den na nás opět čekal Londýn. Parlament s Big Benem, Westminsterské opatsví, projíždka London Eye, Trafalgar Square, Leicester Square, Buckingham Palace, Picadilly Circus, Čínská čtvrt, Soho a Covent Garden. Tenhle den byl pro mě asi nejlepší ze všech, nejen díky místům, které jsme viděli, ale i tomu, co se stalo v londýnské čtvrti Soho. Normálně si jdu a koho nevidím - MARTINA FREEMANA. Zůstala jsem stát jak zkoprněla a koukala. Než jsem se probrala bylo už pozdě. Já idiot jsem jenom čuměla, takže s ním nemám fotku. Byl to 100% on. Klidně si mi nevěřte, ale byl to on. Měl na sobě takoké béžové kalhoty a sako a na očích sluneční brýle. A někam spěchal. Hodně lituji toho, že s ním nemám fotku, ale aspoň jsem ho viděla. Ten kámen s dírou, co jsem našla v úterý mi přinesl štěstí :)

Zpátky jsme se vraceli plní zážitků, dojmů a kufrů nacpaných k prasknutí.
Já jsem například na kufru musela sedět, abych ho vůbec zapla. Nakoupila jsem i čtyři časopisy: Empire, Total Film, Scifi Now a Star Trek. Scany jsem nahraji zítra. V Total Filmu je i speciál o Marvelu, takže pokud chcete, dám sem i tyto scany.

A nebyla bych to já, kdybych si nekoupila nějakou blbost.
(ano já vím, že není normální v 15 si kupovat plyšáka)

V Londýně jsem také viděla několik reklam k Hobitovi a Ster Treku. Zrovna, když jsme byli na Leicester Square, běžel v kině Star Trek Into Darkness.
Pokud má někdo zájem, nahrála jsem sem některé z fotek, co jsem nafotila.

A co se týče blogu doufám, že se Vám přednastavené články líbily. Dneska jsem dopsala to, co se událo během mé nepřítomnosti:
 
 

Reklama

KOPÍROVAT POUZE SE ZDROJEM!
Flag Counter